163. den, 2. červenec 2009

Jsem na něj HROZNĚ HROZNĚ HROZNĚ moc naštvaná. Už dva týdny je domluvené, že dnes zavezem Viktorku na prázdniny k našim. Mamka mi volá 2x denně kdy už, Viktorka se dnes ptá od rána, jestli už je odpoledne a pojedem.... a Tom nikde!
Chtěla jsem jí zavézt sama, ale samozřejmě pořád ještě nemám pojízdné auto. Tak jsem navrhla, že bych vzala Viktorku po obědě vlakem a Tom se tam pro mě stavil. Ale rozmluvil mi to, protože prý jede brzy ráno služebně NA OTOČKU na Slovensko a vrátí se brzo. Když jsem mu volala v jednu, vypadalo to, že už je na cestě zpátky. Když jsem se mu konečně dovolala po čtvrté hodině znovu (to už měl být dávno doma), byl pořád ještě na Slovensku a řekl, že přijede v šest (pracovní doba od 8 do 17, dnes vyrážel v 6 ráno!!!). Ve čtvrt na sedm volal, že je u Hradiště a bude doma cca za hodinu, to už jsem sršela lávu a oheň a řádila jak černá ruka, protože Viktorka už byla dávno sbalená, nachystaná a nedočkavá. Tu hodinu, chudinka, prostála v pokojíčku na židličce u okna (to jsem zjistila až po nějaké chvíli, když jsem se šla podívat, co dělá) a vyhlížela tatínka jestli už jede...
Dorazil v 19,40 a vezl malou k našim, což je 1,5 hodiny cesty tam a stejně tak zpátky. Fakt se mi chce brečet vzteky a zoufalstvím a bezmocí... a chce se mi řvát na celý barák... a tak vůbec. Kdyby mi řekl zrovna ať s ním nepočítáme nebo, ještě líp, by mi konečně zprovoznil auto jak slibuje KAŽDIČKÝ DEN, mohlo být všechno v pohodě...

162. den, 1. červenec 2009

Ani dnes, bohužel, téměř nico nového co se opraveného foťáku, zprovozněného auta či pořízení a oprav domu týče...
Jen večer se mi podařilo Toma přimnět k nějaké diskusi na téma barvy stěn, rozmístění pokojů a jejich zařízení v novém domě v Miloticích. Zjistila jsem ale, že my dva máme NAPROSTO rozdílné názory na barvy interiérů i vše ostatní. Je to možné, že jsme si kdy mohli rozumět?

161. den, 30. červen 2009

Dnes jsme chtěly s Pavlou dítka utahat tak jsme je vzaly na dopolední prcházku do hájku a kolem koupaliště... myslím ale, že já jsem dáááleko utahanější než VIktorka :-D
Po obědě jsem jí dala odpočívat do pokojíčku (samo že neležela!) a já si tu studovala návrhy na úpravu a osázení zahrady v Miloticích, kterou mi v neděli vypracovala a včera poslala Laďka. Taky už od včerejška s Tomem řešíme u koho objednat okna... a tak vůbec, musíme už začít něco řešit!
Velkým zklamáním pro mě byl očekávaný mejl, který dorazil dnes odpoledne - horší termín promoce už mi fakt nemohli vybrat :-( Čtvrtek (budiž, doufala jsem v pátek), ale v 9 ráno, přičemž já tam musím být o půl hodiny dřív :-( To znamená, že by jsme museli z dovolené vyrazit nejpozdějc v 5,30 nebo už večer a spát doma. A po promoci zas 3 hoďky zpátky na dovču. To se nám to komplikuje...

160. den, 29. červen 2009

Viktorka už má prázdniny což znamená být s ní 24 hodin denně. Jsem zvědavá, jak to spolu přežijem :-)
Dnes jsme musely do Hodonína na pracák, potřetí za posledních 14 dní. Vezl nás tam Tom, vyzvedl nás po obědě, zajeli jsme do Bučovic na oběd, pak těch cca 50 kiláků do Hodonína, tam jsem strávila cca 10 minut na pracáku a po třech podpisech na lejstra jsme jeli zpátky do Brna. To se fakt vyplatí :-(

159. den, 28. červen 2009

Počasí zakaboněné, sem tam zapršelo, jinak ale fajn den. Jen Toma mrzelo, že se většinu času nedalo posedět na zahradě u grilu.
Dort měl úspěch a Viktorka nezklamala - na kolotoče se nechtěla ani podívat a až k večeru se uvolila jít na houpačky, protože byly nejdál od toho obrázku, kterého se tak bála. Na parketu si to ale užila - honila se s dětma mezi tančícími krojovanými páry a sem tam si i zatancovala... a celá se zalepila cukrovou vatou.
Všichni odjížděli až večer a myslím, že spokojení. Nejvíc ovšem Viktorka, která dostala spoustu dárečků včetně parfému s princeznou Ariel, který si mooooc přála a na který se chodila dlouho dívat do výkladu :-)

158. den, 27. červen 2009

Vypadá to, že Viktorka už je zdravá. Celé dopolko jsme všichni strávili v Brně na nákupech (vyškemrala si i to, že bude v Avionu v dětském koutku kde prý jim stihla vykecat naprosto všechno o naší rodině včetně toho, kde má dědeček zahrádku a co tam má zasázeno, určitě jí nebudem nikdy svěřovat PIN kódy :-D), odpoledne se nemohla dočkat kolotočů tak jsme kolem třetí vyrazili. Problém byl, že se tam na jedné atrakci bojí namalovaného ještěra, takže zničehonic chytla hysterák, držela nás pevně kolem krku a brečela a brečela, že na žádný kolotoč nechce, a jen "domů, domů". Byli jsme fakt šokovaní - ona když může tak z kolotočů nesleze, na tyhle se těšila jak blázen, v MŠ dokonce dostávali každý volnou vstupenku na některou z atrakcí... a ona tudyma odmítá třeba jen projít. Jiné děti dělají scény, že je rodiče odmítají nechat svézt a naše slečna neskutečně vyváděla, když jsme jí přemlouvali ať na něco jde... Tak jsme aspoň odpoledne strávili u sousedů na zahradě, ona si pohrála s Vojtíškem a domů odcházela jak čuně.
Já večer ještě dodělávala dort, sice se mi moc nepovedl a není dle mých představ, ale jedlý bude a to je hlavní. Holt se s těma fotkama nebudu moct moc chlubit, leda tady :-)

157. den, 26. červen 2009

V noci jsme dávali zase Panadol, teplota byla mírně nad 39, ráno jsme dali ještě jednu dávku, protože Viktorka si stěžovala na bolení bříška a zadku, což se trošku zpravilo, když si během dopoledne párkrát poseděla na záchodě.
Ráno jsem jí byla omluvit ve školce tak jí učitelky litovaly, že zrovna ona, která se na ty kolotoče (o víkendu jsou tu hody) tak hrozně moc těšila se na ně možná nedostane a mně zas bylo líto, že tam měla jít dnes naposled nejen před prázdninami, ale pokud se nám podaří přestěhovat do září tak už definitivně... Takže tam když tak půjde v září ještě na rozlučku...
Dopoledne po druhém "trůnění" už jí bylo hej a začla tahat hračky, převlíkat se do šatiček - prostě jí otrnulo. Když jsem jí ale šla kolem čtvrté do pokojíčku zanést oblečení, v kterém měla jet se mnou do Kyjova na schůzi Avonu (ráno jsem potvrdila napevno účast, protože už jí bylo líp a Tom řekl, že mě zavezou a budou spolu) tak už zase spala v postýlce a měla teplotu. Tom nakonec rozhodl, že to nemám rušit a mám jet jeho služebním autem sama :-O Já, která za poslední dva roky co mi odstavil naše autko do dvora a všude nás vozil služebákem řídila snad jen čtyřikrát a navíc v tom jeho dlouhém služebáku... :-( Ale zvládla jsem to suprově tam i zpět a na schůzi si to skvěle užila.
Tom mezitím nadopoval Viktorku další dávkou Panadolu (který jsem jí přes den vysadila) takže večer byla plná elánu a odmítala jít spát. Já mezitím udělala krém na dort, natřela ho, dala tuhnout na zítra a obarvila i marcipán, takže zítra ho snad dodělám. Návštěvy jsme přesunuli až na neděli tak snad bude malá do té doby v pořádku a zvládne dodatečnou oslavu narozenin i hody a kolotoče...

156. den, 25. červen 2009

Brzo ráno jsme jeli s Tomem do Hodonína, protože si mě opět pozvali na pracák - práci pro mě ale samozřejmě nemají a znovu si mě pozvali na příští pondělí. Tam fakt jezdím každý týden - takovou dálku a zbytečně :(
Domů jsem se dostala až na poledne takže už nebylo moc času začít připravovat Viktorce její hlavní letošní narozeninový dort. Slíbila jsem jí, že dnes zajdem na kolotoče (točí a vyhrávají nám tu před okny už od včerejška a od pondělka se na ně chodí se školkou v rámci procházky dívat), ale když jsme šly ze školky tak netočily, zato začlo poprchat tak jsme šly domů a oni začli až za hodinu. To zrovna končila Kouzelná školka a Viktorka se přesunula do pokojíčku. Cca za půl hoďky jsem jí s úžasem našla ležet v postýlce (přes den odmítá ležet a navíc dnes byla vyspaná ze školky :-O), prý je jí zima. Do půl hodiny už měla zimnici a horečku, přes 38 stupňů tak jsme nasadili Panadol a já doufám, že se to zlepší. Do školky ale zítra nejde a nepojede ani na nocleh k Antošům do Hodonína, takže celý den nebudu mít klid na zdobení dortu a dnes jsem stihla jen upéct korpus...

155. den, 24. červen 2009

V Brně jsme to s malou stihly celkem rychle - nejdřív jsme si na Zelňáku nakoupily spoustu ovoce a zeleniny, pak jsme zašly za Zuzkou na pamáťák, jely na fakultu vrátit tu Metodologii, pak pro potvrzení (tam jsme teda musely dlouho čekat, ale mám to), že v knihovně semináře DU nedlužím žádnou knížku (což je logické, když tam žádné nepůjčují a všechny jsou jen prezenčně...), pak s tím na studijní... a nakonec do Domečku (což je "kantýna" na fildě) za jedním spolužákem. Viktorka s ním tak vehementně a neodbytně vedla dialog, že jsme se spolu nakonec pomalu ani nepozdravili. Pořád mu potřebovala něco povídat a když jsem jí vytáhla papír a voskovky tak si jima (bez zrcátka) pomalovala obličej, že jsou to řasenka, rtěnka atd. (jak zná ty názvy fakt netuším :-))
Kolem oběda nás Tom zavezl domů. Za celý den ani nezakašlala, ani na záchod nepotřebovala (na malou samozřejmě jo) takže zítra zase povalí do "ústavu", hérečka :-)

154. den, 23. červen 2009

Zítra musím jet do Brna vrátit knížku do fakultní knihovny, vyřídit si potvrzení, že nikde na škole nic nedlužím (myslím knížky :D) a zanést to na studijní kvůli ukončení studia. Taky jsem dnes zaplatila promoci a zjistila, že termín je opravdu uprostřed naší červňátkové dovolené, takže pojedem v úterý cca 3 hodiny tam, ve čtvrtek nebo pátek zas na otočku zpátky do Brna a zas na Slapy a o víkendu domů... ach jo. Taky to mohli udělat až ten další týden. Oni teda promoce budou i po neděli, ale jenom pro bakaláře :( Pořád s Tomem řešíme, jak to udělat...
Ve školce učitelky prohlásily, že Viktorka víc kašlala a měla řídkou stolici, takže jí zítra potáhnu do Brna s sebou. To je "radosti"...

153. den, 22. červen 2009

Dneska jsem se hlavně snažila ležet, abych nebyla o víkendu marod a mezitím i uklízím, nějak to tu nemizí...
Viktorka ve školce v pohodě a spokojená a Andrea mi volala, že paní sousedka se o víkendu chovala velmi nevstřícně, ale že si to má do čtvrtka promyslet...

152. den, 21. červen 2009

WAW! Tak na srazu to nakonec bylo tak fajn, že jsem odtud odjížděla až před jednou. To už se mi dlouho nestalo, když nepočítám noční akce červňátek :-)
A další překvapení mě čekalo ráno, když mi Tom přivezl kytky k dnešnímu pětiletému výročí od svatby. Na oběd jsme byli u Antošů a pak ještě absolvovali pár návštěv v Miloticích než jsme se dostali zpátky domů.
Já mám celý víkend bolavý krk a začíná mi rýma tak doufám, že to do těch hodů vyležím.

A ještě bych dnes chtěla hrozně hrozně hrozně moc poblahopřát Mišce Hovorkové k narozeninám. Je to naše oblíbené červňátko!!!

151. den, 20. červen 2009

Tak dneska se hlavně chystám na ten srazík a ze všeho nejvíc mě mrzí, že to nebudu moct fotograficky zdokumentovat, protože není čím.
Docela se na tu akci těším, ale jsem v jednom kuse utahaná a ospalá tak nevím, jak dlouho se zdržím...

150. den, 19. červen 2009

Nastalo období dešťů... od rána je tma jak v pytli, každou chvíli lije a bouří... ještě že ty hody jsou až za týden.
Předevčírem jsem zjistila, že plánovaný sraz po patnácti letech od maturity máme už tuto sobotu tak dnes hlavně řeším, v čem půjdu a podobné záležitosti. Taky jsem včera rozeslala pár žádostí na kalkulaci nových oken do Milotic tak sleduju mejl, kdy mi odepíšou. Jsem naivka :-D

149. den, 18. červen 2009

Dnes začal v Ikea výprodej a my jako členové Ikea Family jsme tam měli přednostní vstup už ráno, ale slevy nic moc a hlavně žádná na to, co tam máme v plánu pořizovat do "nového" tak jsme odcházeli s prázdnou.
Do toho mi dopolko volala Andrea, že se při vyměřování pozemků zjistilo, že část té letní kuchyně a garáže co máme na zahradě už je na sousedčině pozemku tak se zas bude muset řešit, co se s tím dá dělat. Záleží to na té sousedce, Andrea je ochotná to od ní odkoupit, ale jestli s tím dotyčná nebude souhlasit a bude trvat na zboření tak teda potěš :-(
Taky mě hodně štve ten rozbitý foťák. Komplikuje se mi tím doplňování fotek sem na blog i do Viktorčina "archívu" :-(

148. den, 17. červen 2009

Viktorka dnes byla tradičně ve školce (co tam chodí denně tak se jí tam, zdá se, líbí ještě víc) a já se snažila dělat pořádek doma i na PC - mám totál zaplněný disk a už se mi sem nevejdou fotky. Od rána peru, povlékám postele... fakt se snažím to tu po té dlouhé době kdy jsem se hlavně učila dát do pořádku.
Taky jsme s Laďkou začly pracovat na plánech nové výsadby a úpravy zahrady v Miloticích, ale klíče zatím nemáme tak je to vše jen o teorii...

147. den, 16. červen 2009

Dnešek byl vážně náročný, ale moc fajn. Tom mě ráno svezl do Hodonína - nejdřív jsem si u taťky vyzvedla poštu (VIKTORKU VZALI DO MILOTIC DO ŠKOLKY!!!), pak mě svezl na sociálku a živnosťák (vyzvedla jsem si tam potvrzení o pobírání rodičáku a že mám pozastavený ŽL) a nakonec na pracák. Pak jel zpátky do práce, já se zaevidovala jako nezaměstaná (a je konec mé mateřské dovolené, ach jo), byla se informovat na rekvalifikace, zeptat se na průmce, jestli bych tam nemohla učit (už někoho na dějiny umění mají :-(), na další sociálce pro potvrzení, na VZP zanést papír z pracáku... a tak jsem vlastně půl dne pobíhala po městě z úřadu na úřad.
Na oběd jsem zašla za kámoškou Lenkou do restaurace, kde pracuje a pak už jsem jela do Milotic, kde jsem měla domluvenou schůzkou s Laďkou.
Nejdřív jsme spolu i s Lubošem prošli dům, aby se podívali jak to tam vypadá, protože Láďa mi bude pomáhat navrhnout kuchyň, prodejnu a zahradu a Luboš nám bude malovat pokoje... a pak už jsme spolu samy dvě šly na zámek na kafe a zavzpomínat. Pokec byl super, ale prostředí nás docela deptalo. Aleje vykácené, celé vnitřní nádvoří kde jsme strávily tolik společných dní, měsíců a let bylo celé obouchané a obestavěné lešením, na celém zámku skoro nikdo známý (s vyjímkou kastelána)... jako by jsme byly v naprosto jiném století. Tolik času jsme tam proseděly a najednou bylo tak zjevné, že už jsme někde jinde a je to dávná minulost. Škoda...

146. den, 15. červen 2009

Od rána tu nefunguje elektřina takže jsem tu dopisovala Viktorce deník a smutnila u toho. Vzpomínala jsem na porodnici, porod... a tak vůbec. Dyť to každá máma zná.
Taky moc myslím už několik dní na Lucku, na Radka, na Mišku a králíky... brečím i kvůli nim... Říkala jsem si jak je to super, že se naše Viktorka narodila na výročí jejich svatby a jim Miška zas na to naše, takže si to budu celý život pamatovat. Taky jsme se s nima z červňátkové diskuse jako první sešli (vím, že to bylo ve skanzenu ve Strážnici a byl to tuším listopad) a Radek patřil mezi Tomovi nejoblíbenější kamarády (on jich Tom moc nemá, málokdo mu padne do oka)...

Odpoledne jsem vzala Viktorku do Ikea, dostala pohlednici, že si tam má přijet pro tričko a škudlíky tak si tam zrovna pohrála v koutku a zašly jsme na chvíli i do dětského koutku do Tesca, protože jí tam málokdy dávám (i když nás o to pokaždé prosí) a dnes to měla zadarmo.
Dort nemělo cenu péct tak jsme jí aspoň nazdobili talíř se svíčkama a marcipánovýma růžičkama. Dostala od nás sadu princeznovských ponožek, pyžámko s malou mořskou vílou a hlavně laptop s medvídkem Pú, který jí udělal velikánskou radost...

145. den, 14. červen 2009

Oslava sice proběhla až večer, ale Viktorka si přivedla domů (k babičce) ke štěňátku nějakou starší kamarádku tak měla o zábavu postaráno celý den :-)
Jen mě hrozně mrzí i štve, že ten foťák se nevzpamatoval, takže bez blesku fotí rozmazaně a s bleskem tak "bíle", že není skoro poznat, co na té fotce je. Takže fotky z oslavy fakt za moc nestojí a já nevím, čím budu dohánět resty ve focení :(

144. den, 13. červen 2009

Vím, že zrovna v tyhle dny je divné to psát, ale mám dojem, že si s Tomem čím dál míň rozumíme. Téměř v ničem se neshodnem, ... jako by jsme se jeden druhém čím dál víc vzdalovali zrovna když by všechno mělo být za náma. Máme každý svojí hlavu a nejsme schopní si vyjít vstříc (já bych teda chtěla, ale on se o tom nechce vůbec bavit)...
Doufala jsem, že jakmile budu mít tu zkoušku za sebou budu přešťastná, cítit se volná, v pohodě... ale má to na mě opačný účinek. Nechápu proč, ale jsem děsně naštvaná, každou chvíli mě někdo nebo něco vytočí, chce se mi brečet... prostě mám rozhozenou psychiku až se sama divím co se se mnou děje.

My dnes jedem do Lipova a Viktorka (i babička s dědou) už se nemůžou dočkat. Jednak proto, že si minulý týden koupili nové štěně místo Pegyny tak jsou zvědaví, jak si s ním Viktorka bude hrát a taky proto, že tam dnes budem slavit ty její čtvrté narozeniny. Tak snad to proběhne všechno v pořádku

143. den, 12. červen 2009

Tak jsem se těšila, jak ze všeho nejdřív sbalím všechno učení (skripta, knížky, poznámky) do krabic a začnu doma "čistku", ale jsem tak utahaná, že dnes jsem si prostě jen lehla na gauč k TV a přemýšlela, čemu všemu se teď budu moct věnovat (myslím tím ze svých koníčků)...
Viktorka dnes měli v náhradním termínu "Pohádkový les" se školkou. Aspoň doma tomu tak říkáme, i když letos to maminky pojaly v jiném duchu než vloni, kdy jsme se opravdu převlíkly za pohádkové postavy a rozmístily se po lese, kterým děti procházely k táboráku a kde hledaly poklad. Viktorka se na to těšila už od podzimu stejně jako na ten výlet tak jsem měla veliký strach, aby jako předposlední ze školky nechytla na poslední chvíli ty neštovice a nepřišla o to.
Nakonec bylo od rána škaredě - foukal vítr, lilo, do toho napřeskáčku nádherné azuro a sluníčko. Fakt horší než aprílové počasí takže se do jedné odpolko nevědělo, jestli to uspořádat v tom lesíku a na myslivecké chatě nebo v tělocvičně. Když už bylo rozhodnuto a rozhlas vyhlásil konání venku, neměla jsem se tam jak dostat abych to natočila (holt mi Tom to auto neustále není ochoten zprovoznit a pěšky bych to tam nestihla). Přijeli jsme tam oba společně jeho služebním autem až když bylo po programu a učitelky se chystaly vzít Viktorku zpátky do vesnice. Takže nakonec jsme tam zůstali než začlo zas pršet a aspoň si s ní opekli špekáčky.
A mně začal zničehonic blbnout foťák tak doufám, že se vzpamatuje :-(
Jo, a taky jsem dnes konečně poslala zálohu na dům. To bylo najednou na účtě prázdno :-O

142. den, 11. červen 2009

MÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁM TOOOOOOOOOOOOOOOOOO!!!

I když včera jsem byla v pohodě a rezignovala tak dnes od rána to byla fakt nervóza, průjmy, nevolnosti... byla jsem docela na prášky a i když jsem dostala moc fajn otázky skoro nic jsem ze sebe nedostala.
1. otázka z metodologie byla hned ta první - Berlínská škola apod. Z toho jsem si pamatovala jen jediné jméno a teorii, úplně dutá
2. otázka - Renesanční architektura 15. století v Itálii. Spletla jsem si století (to je tím, že počínaje rokem 1500 už je to století 16. :-() a pak z toho byla dost rozhozená. Nevybavovala jsem si ani jména, která považuju za naprosto samozřejmá, kdyby mě i o půlnoci vzbudili. Prostě naprosto vygumováno...
3. otázka - Malířství 2. poloviny 19. století v Evropě. Tak aspoň že něco. Mohla jsem zužitkovat impresionismus, pointilismus... jediné, čím se fakt chytám.
Naštěstí profesoři měli pochopení (i když Bartlová, na kterou jsem nejvíc spoléhala tam vůbec nepřišla) a za jejich vydatné pomoci jsem s odřenýma ušima dostala E. Ale už jsem magistra a můžu se soustředit jen na barák.
Za odměnu jsem si koupila oběd u Mekáče a Viktorce několik dárků (zas myslím víc na ní než na sebe :-)) A celý den se mi chtělo brečet a brečet...
Večer jsme nakonec tu předkupní smlouvu podepsali a začnem s plány...

141. den, 10. červen 2009

Tak tedy zítra.... přes den jsem si docela často volala s Helou, která má státnice těsně po mně tak jsme si vzájemně stýskaly na to, jaká je to fuška apod.

Zítra chceme taky jet podepsat smlouvy, ale náš právník ani Tom se nemůžou dovolat tomu Andreinému. Už jsem jí kvůli tomu zas volala. On byl týden na dovolené a od té doby má na všechno dost času a ten čas tak letí.... tak uvidíme

140. den, 9. červen 2009

Tak dnes jsem odpadla už v půl jedné, v 7 ráno jsme museli vstávat, aby Viktorka nezaspala na výlet (jeli se školkou do ZOO v Hodoníně). Takže se mi chce spááát, ale včera jsem nestihla tu architekturu tak jí musím stihnout během dopoledne, protože na tu metodologii jsem ještě ani nešáhla a ta prý je nejhorší :-(
Už jsem jak malé dítě, co si pořád říká, už se jen 2x vyspím apod. jenže čím dál míň věřím tomu, že bych to mohla udělat už v tomto termínu

139. den, 8. červen 2009

Tak dneska jsou to přesně 4 roky co jsem se potila (2 dny po termínu porodu) u bakalářských státnic... a teď se šprtám na další. Jsem nepoučitelná! Už druhou noc chodím spát kolem jedné a druhé v noci, jsem fakt mrtvá. Pořád se mi chce spát, je mi blbě, do hlavy mi NIC neleze a nestíhám. A hlavně už mám víc jak týden tik v levém oku, téměř nepřetržitě. Je to hrozně nepříjemné.
Dnes jsem potřebovala zvládnout celou architekturu a zatím jsem jen u renesance (6. otázka z 18). V noci tu vyřvávali ožralci, dopoledne nám pod oknama sbíječkou rozbíjeli a předělávali chodník... odpoledne jsme byli v Miloticích u sestřenky - všechny nás stříhala a mě i barvila... teď se mi chce jen spát a spát, ale musím tu architekturu zvládnout, hádám, že dnes to zalomím zas nejdřív ve 2 :(
Jdu pokračovat a moc doufám, že u toho neusnu...

138. den, 7. červen 2009

Jsem KO, včera jsem šprtala do jedné v noci, dnes jsem vstávala už v půl osmé... celý den se patlám v těch -ismech apod., které já osobně za umění ani nepovažuju. Je to strašně chaotické, blbě se to určuje, je tam moc jmen a děl... a každé to hnutí trvalo pár let takže si musím pamatovat i rok vzniku atd. Ještě tak zvládám impresionismus, pointilismus a dadaismus... Už bych to potřebovala dodělat a začít studovat to nejdůležitější - komplet celou architekturu a metodologii, což je to úplně nejtěžší a zbývají mi už jen 3 dny :-S
Zítra jsme chtěli podepsat tu smlouvu, aby se to případně stihlo do června celé koupit atd., ale právníci mají oba hromadu času a nejsou schopní jednat mezi sebou takže to bude asi na dýl :-(

137. den, 6. červen 2009

Viktorka si od rána chtěla hrát, povídat... a já hlavu jak balón a obložená skripty a knížkami. Tak jí Tom naložil do auta a odvezl na víkend k Antošům. Je mi to hrozně moc líto, jak se jí teď málo věnuju, tak moc mě to mrzí... Před čtyřmi roky touhle dobou jsem měla termín porodu...

136. den, 5. červen 2009

Tak jsem dnes zvládla Vlámské a Holandské malířství 17. století, baroko u nás a okolních zemích atd. Potřebovala bych do dnešní noci zvládnout celé 18. (kéž by i 19. století) v Itálii, Španělsku, Německu, Francii, u nás atd. Mám pocit, že se mi do té hlavy už nic nevejde a nezůstává mi to tam. Krom toho, že musím v jednom kuse znovu a znovu hledat jak se který člověk vyslovuje tak si nejsem schopná vybavit kolikrát ani jména, co už jsem se učila snad 5x! Už si tak hrozně moc přeju, ať je pátek příští týden... a na druhou stranu se tak moc děsím toho, jak se to blíží a já nejsem ani v půlce učení...
Dnes konečně na katastru přepsali ten "náš" barák na Andreu, čímž by se měly věci usnadnit a urychlit. Hurá! Jen jsem rozpačitá z Tomovy reakce. Jako by mu to spíš vadilo než ho to potěšilo nebo uklidnilo. Pořád mele o tom, že se tam stěhovat chce, že ten barák chce,... ale nějaké nadšení nebo iniciativa... to u něj postrádám... Na jednu stranu už se těším do nového/vlastního, na druhou stranu je mi hrozně hrozně smutno, že příjdem o tuhle skvělou školku a ty místní akce co tu jsou. Učitelky i starostka atd. jsou tu moc fajn

135. den, 4. červen 2009

Pokračuju v učení, většinou do pozdních nočních hodin.
Hláška dne! já: "Viktorko, co si vymyslíme k večeři?" V: "asííí já chcííí.... příkrm!" já: "nee, příkrm si nech na horší časi" V: "mamí... ale já mám horší čas..."
Taky se mě ptala "mamí? už se nám narodí ten Violek?" Hrozně moc by si to miminko přála, tak je mi jí líto. Ještě ho ani nečekáme a až se konečně podaří, tak budem dalších 9 měsíců čekat... a ona už mu chystá hračky :-(

134. den, 3. červen 2009

Tak diplomku jsem obhájila, ale nepodařilo se mi to ukecat na C takže mám D a po tom jejich dnešním zdrbu mám z těch státnic strach ještě 3x větší ... Spousta lidiček mi sice držela pěsti, ale až od té půl jedné jak jsem měla začínat a oni si mě zavolali už o půl hoďky dřív takže mi to moc nepomohlo. Navíc si mě vzali místo oběda (když jsem odcházela, zrovna jim ho tam nesli) takže si mě asi "vychutnali" místo něj.
S domkem nic moc nového, pořád se řeší mezi právníky ta předkupní smlouva atd. ...

133. den, 2. červen 2009

Včera večer jsem si i pobrečela, že už mi ode dneška Viktorka chodí do školky denně. Sice mám víc času na učení, ALE je to další důkaz toho, že už mi vyrostla a že nám skončilo to období, kdy jsme skoro pořád spolu.... Je neuvěřitelné, že nám to už uteklo a končí...
Tom si ráno zapomněl mobil tak jsem se mu snažila zprostředkovávat hovory na jeho pevnou... no veselo. Zvlášť, když mu několikrát volal nějaký Ital či co a snažili jsme se dorozumět anglicky. Tom slibova, jak si pro ten mobil během dne přijede, naposled mi to tvrdil někdy po druhé hodině a pak si přijel klidně o hodinu a půl pozdějc z práce než jindy aniž by se mi obtěžoval zavolat z pevné linky, že zůstává v práci dýl. Já už tady vyšilovala a místo učení jsem běhala od okna k oknu a vyhlížela ho. Vrcholem všeho bylo, že si zapomněl i klíče tak na mě dole zvonil a já se fakt lekla, že měl nehodu a jsou to policajti. A on se ještě divil, že jsem naštvaná :-O

Přes den jsem nastudovávala dvůr Rudolfa II. a začla s barokem. O tom, že ty státnice bych zvládla příští týden si moc iluze nedělám, ale kdyby to vyšlo, to by byla fakt megaúleva. Ale bude i tak. Budu mít na přípravu další 2 měsíce a navíc v tom září už by mi to dali určitě (no, ale kdyby si chtěli ušetřit vzácný čas a nezdržovat se se mnou ve dvou termínech, tak bych proti tomu samozřejmě vůůůůbec nic neměla ;-)
Večer si musím přečíst po sobě tu svojí diplomku ať vím, co jsem tam vůbec napsala a zítra už budu v Brně od rána a připravovat se na tu komisi...

132. den, 1. červen 2009

Tak dnes ještě naposled nešla Viktorka do školky, měli dnes poslední Klubíčko (i výtvarku, ale tam už jsme nešly) a pojali to jako hromadnou oslavu narozenin všech červňátek a prázdninových dětí co tam chodí.
Pak jsme spolu byly v Ikea na MDD. Zasoutěžila si, zaskákala na hradě (fakt nechápu, co na tom ty děti tak mají) a vyhrála několik cen. Jako hlavní si vybrala legrační čepku, kterou pak pořád nosila a která se líbila i tatínkovi :-D

131. den, 31. květen 2009

V noci jsem nad učením usnula v půl jedné, dnes se učit moc nedalo. Kvůli tomu počasí mám děsně bolavou hlavu a usínám nad tím, před barákem mají celý den mladí hasiči nějakou akci takže je tam taky dost hlučno... šprtám ve dne v noci intenzivně, ale kulové si z toho pamatuju. Klidně zjistím, že už si nepamatuju ta jména, co jsem se učila před půl hodinou. I tu výslovnost některých umělců si NEJSEM schopná zapamatovat, i když to hledám po kolikáté...

Viktorka si dnešek fakt užila. U Salesiánů stihla obejít víc jak 20 stanovišť (ze 30) takže fakt hvězda :-) a pak jsme byli na vystoupení Michala Nesvadby v Olympii a z toho byla fakticky hrozně nadšená. Moc se s ním chtěla vyfotit a pak když se ho šla zeptat na pódium on jí řekl "ahoj" a ta z toho byla tak v tranzu, že se na nic nezeptala a náměsíčná se vrátila k nám :-) Nakonec se s ním vyfotila stejně, ale koukala víc na něj než do foťáku, takže fotky se moc nepovedly. A pak ještě řádila na skákacím hradě...

130. den, 30. květen 2009

Celou noc lilo a ráno taky tak jsem hledala Viktorce s Tomem náhradní program, protože původně byl v plánu Den dětí u Bolka na farmě. Dopolko se vydali do Vyškova schánět gumáčky, ale marně. Naštěstí se nakonec udělalo po obědě krásně takže do těch Olšan jeli a mooooc si to tam užili. Pořizováním fotek byl dnes pověřen Tom a já šprtala renesanci, tohle téma mi naštěstí jde, ale je toho moc...
Zítra toho moc neudělám, pojedem celá rodina do Brna k Salesiánům na MDD a navíc jsem dnes zjistila, že v Olympii bude odpolko Michal Nesvadba takže Viktorka bude opravdu spokojená :-D

129. den, 29. květen 2009

Jak se mám učit v těchhle podmínkách? Když nám každý den chodí faktury a upomínky s platbami, které jsme vůbec nečekali :-( A za spoustu toho může Tomova nezodpovědnost, nespolehlivost... jak mu mám věřit? Jak se na něj můžu spolehnout?... abych celý život čekala, kdy nám sem příjde nějaký exekutor. Ten včerejší dopis v Hodoníně byl taky několikatisícový dluh pojišťovně za to auto, které Tom odmítá zprovoznit, ale i prodat. Holt na něčem nám ta rez a mech musejí růst, ale proč na autě, které nás stálo tolik peněz a které já bych potřebovala občas použít?!?!
Když měla Viktorka svátek přišlo jí videopřáníčko od Maxe, tak jsme mu dnes na oplátku taky nějaká nahrávaly a dělaly i fotky tak mám aspoň co sem dát :-)

128. den, 28. květen 2009

Dneska byla Viktorka zas ve školce (od příštího týdne už bude chodit denně) a já pokračovala v učení. Chtěla jsem dnes dokončit celý ten středověk, ale zatím jsem pořád u 15. a 16. století...
Včera jsem konečně dodělala zbytek koláží apod. a poslala to na vyvolání tak zas budem mít kvanta fotek...
Tomovi ráno přišel dopis od nějakého právníka z Prahy, že dluží Vodafonu skoro 2000,- a jemu za práci další 3 a že jesti do příštího pátku nezaplatí tak mu naskočí ještě 10 tisíc za exekuce... a před chvílí mi psal taťka na skype, že Tomovi dnes přišel do Hodonína dopis od nějakého právníka z Prahy a je to zas od někoho jiného, takže nějaký další průser. Jak na potvoru si taťka nechal mobil doma a na net se přihlásil jen aby nám to sdělil a zas se odpojil, jeho sousedi to neberou tak se Tom sbalil, že si pro to zajede. Což znamená, že s Viktorkou si dnes za celý den řekl tak akorát ahoj, když jí vezl do školky a ahoj, když odjížděl do Hodonína. Jako by to nemohlo vydržet do zítřka, když tam stejně jede do banky...

127. den, 27. květen 2009

Šprtám šprtám šprtám. Počítač radši přes den skoro nezapínám, ale Viktorka si dnes vymyslela, že chce nějaké nové cd s písničkama tak jsem jí k tomu Uhlíři se Šípem co už má stáhla ještě další + nějaké dětské. Poslechla si ukázky na mém PC, nadšeně to schválila... a když jsem jí je nainstalovala do noťasu co má v pokojíčku a pustila začal takový hysterák a slzavé údolí ať to okamžitě vypnu, že ona radši nějaké dvd s pohádkou.
Totéž mi udělala s pohádkou o Koloběžce. Povídala jsem jí o pohádce, kde Dáda hraje Zdeničku, jezdí tam na koloběžce atd., ona zatoužila jí vidět tak jsem jí ji stahovala z netu kolik hodin... a ona si to mezitím rozmyslela a už jí nechce vidět... holt Blíženec.

Já budu mít za týden touto dobou už po obhajobě a za 14 dní touto dobou tu pravou žaludeční nevolnost a migrénu z finiše ke státnicím... kéž bych tak mohla napsat, že za 3 týdny touto dobou už budu mít všechno zlé za sebou. Zatím jsem pořád ještě u středověku, momentálně se snažím myslet na pozdně gotické sochařství ve střední Evropě a v Čechách, ale dřu se s tím celé odpoledne a bez výsledků. Nejvíc se toho holt vždycky naučím až v noci.

126. den, 26. květen 2009

Jsem v šoku! Není to ani 14 dní co jsem si prodlužovala smlouvu u T-mobilu a pořídila si u nich mobil (a žádný za korunu, zaplatila jsem si kvalitní, když jsem zatím celé ty roky kupovala jen levné a navíc v bazaru), stáhla si do něj z netu 3 zvonění... a oni mi dnes poslali fakturu za víc jak 2000,- :-O ale já to tak nenechám!
Tomovi právník řekl, že to chce ještě pár změn (ta smlouva) a že mu ten svůj návrh pošle do konce týdne tak snad už to příští týden podepíšem!!!
Viktorka dnes celé ráno řádila kolem bazénu, mým příkazům NESYP PÍSEK DO VODY! NELIJ VODU DO PÍSKOVIŠTĚ! NECH SI KŠILTOVKU NA HLAVĚ! KOUPEJ SE V KALHOTKÁCH A TRIČKU A NE NAHATÁ! asi nerozumí a chová se naprosto opačně. Já se kvůli tomu učila dnes na zahradě místo v obýváku, takže se mi dost špatně soustředilo. Jestli já ty státnice udělám tak to bude megazázrak. Večer jsem si dala pauzu (stejně mi třeští hlava tak co) a vyráběla koláže na vyvolání, ať to můžu ještě dnes poslat a snad budou do pátku hotové (ty fotky).

Dnes večer mi taky přišel posudek od vedoucího diplomky... a docela jsem to i obrečela, jak je sprostý, že mi vybral tak stupidní téma, 2x mi to nepřijal, nikdy mi k tomu nic neřekl, pak aby ode mě měl pokoj tak řekl, že to můžu odevzdat... a teď mi napsal kritiku jak blázen.

125. den, 25. květen 2009

Už si opravdu nedokážu vzpomenout, kdy jsme s Viktorkou byly naposled v Klubíčku (pondělním ranním kroužku pro děti), asi na Tři krále... Tak aspoň na dnešní a příští (poslední v tomto šk.roce) jsme se domluvily, že pojedem. Na tom příštím budou dokonce 4 děti včetně Viktorky slavit narozeniny tak to bude super zakončení.
A než začala výtvarka, trávily jsme prostředek dne s Daddy a Danielkou v centru Brna po restauracích. Tři hodiny chození po Brně na podpdatcích to je fakt síla!
Ve výtvarce jsme malovali ty létající balony, ale ten náš se nám pokazil a nepovedl tak jsem byla zklamaná (naštěstí Viktorka ne, měla hlavně radost, že jim teta Zuzka vypálila z hlíny vlaštovčí hnízda co jsme dělaly nedávno).
Pak jsme ještě jeli na nákup a místo letních bot pro ní jsme koupili veliký bazén co byl v akci. Na zahradě jsme jí ale zatím nafoukli a napustili jen malý, aby se ta voda vůbec do zítřka zahřála...
Toma v ČSOB schválili jako spolehlivého klienta (to se divím) a přeposlali jeho žádost zpátky do Hodonína k dořešení částky a podmínek... Andrea mi dnes poslala číslo účtu kam poslat tu zálohu na RD, ale Tom to zatím nechce platit :-(

Viktorka si dnes během dne 2x uprdla tak, až si zašpinila kalhotky a navíc si pořád stěžovala, že jí bolí břicho. Tak jsem se jí večer před spaním ptala, jestli si nechce jít pro jistotu ještě sednout na záchod a vyprdět se ..... a ona se mě zeptala, jestli si tam může "zaprcat". To teda fakt nevím, kde vzala, já tohle slovo nemám ráda a nepoužívám :-O

124. den, 24. květen 2009

Viktorku už máme zase doma, ale Tom jí přivezl až večer, abych měla celý den na studium. Přijela ověšená třešněma a cpala se jima dokud jí nerozbolelo břicho a neskončila na záchodě :-D
A já už se dostávám od gotiky k nizozemskému realizmu, to je docela záživné téma co leze do hlavy :-)

123. den, 23. květen 2009

Doufala jsem, že dnes zvládnu celý středověk až po renesanci, ale jsem pořád na začátku, pomalu se prokousávám gotikou :-(
Odpolko jsme si s Tomem zašli na zmrzlinu a taky se nechal konečně ukecat, aby zkoukl seriál Twin Peaks, čemuž se už měsíce brání tak si pustil první dva díly. Zatím ho to moc nebere tak doufám, že časem se mu to zalíbí...

22. den, 22. květen 2009

Smlouvu jsme dnes bohužel nepodepsali :-( Tomáš toho právníka nemohl celé dopolko sehnat a odpoledne mu řekl, ať to zatím nepodepisujem, že jí chce trošku opravit v náš prospěch. Taky nás zarazilo, že ten Andrein právník chtěl, aby jsme k podpisu té smlouvy přivezli ty prachy v hotovosti, což mi samozřejmě žádná banka takto narychlo nedá a navíc s tím takto nesouhlasíme.
Takže pořád nic nic nic, na tu centrálu ČSOB jde Tomáš taky až v pondělí... nakonec jsme do Hodonína tím pádem ani nejeli, jen tam Tom večer vezl Viktorku k Antošům, abych měla víc klidu na učení. Šprtám denně skoro do půlnoci, někdy i dýl...

121. den, 21. květen 2009

Šprtám, šprtám, šprtám... Viktorka dnes byla ve školce jen do oběda, kvůli neštovicím je tam celý týden jen 5 dětí tak zavedli dopolední provoz. K její velké spokojenosti :-D
Smlouva dorazila včera v noci, když už jsem spala, já v ní nic závadného nenašla, jen mi tam pár věcí nevyhovuje, ale s tím nic nenaděláme. Tom jí hned v noci přeposlal i tomu svému právníkovi, ale dnes je moc brzo na to, aby nám k tomu něco řekl.
Tomovi volali z ČSOB, že ho teď bude prověřovat centrála v Brně takže taky nic převratného...

120. den, 20. květen 2009

Já už fakt nevím... tak celou dobu nám Andrea říkala, že ten její právník má ty smlouvy už dlouho připravené a čeká jen na to potvrzení, že dostanem hypku. Dnes dělali ten převod RD z Nováků na ní a v pátek večer to chtějí podepsat s náma. Ale když Tom volal jejímu právníkovi tak mu řekl, že smlouvu ještě dodělává a že jí pošle dneska večer (zatím nedorazila). Tak jak to máme pozítří podepsat aniž by to viděl náš právník nebo aspoň my? :-O
Navíc po nás chtějí zaplatit zálohu (víc jak čtvrt milionu) před sepsáním té smlouvy :-O

My měly dnes poslední hodinu plavání (potápěly se maminky, to fakt nesnáším!!!) a pak jsme byly celé odpoledne u Daddy. Bylo to moc fajn. Holky si hrály v jednom pokoji, my kecaly ve druhém...

119. den, 19. květen 2009

Tak krom toho, že se mi místní školka v Dražovicích líbí víc než ta v Miloticích jsem se dnes dozvěděla, že tu v Milkách chtějí přestěhovat do budovy školy (to si neumím představit, odjakživa to bývala samostatná budova a mají tam teď novou zahradu s aktrakcema) a z té stávající v centru obce by měl být domov důchodců :-O fakt síla
Andrea mi večer volala, že už zítra budou uzavírat tu výměnu baráků s předchozími majiteli takže už se blíží finiš a jestli by jsme mohli koncem týdne přijet podepsat tu předkupní smlouvu, ale my jí zatím ještě ani nedostali k přečtení...
A taky už mám posudek od oponenta. Žádná sláva, docela mě to rozhodilo. Krom stresu ze státnic se teď docela bojím i té obhajoby, kterou jsem původně brala jako formalitu...

118. den, 18. květen 2009

Celý den dnes blbnul net, skoro pořád to padalo a nedalo se nic řešit. Jakž takž se to rozjelo až teď večer.
My byly s Viktorkou odpoledne ve výtvarce a vyráběly jsme létající balony, které budeme příští pondělí malovat. Večer jsme se rozhodli opékat tak byly k večeři špekáčky (u nás poslední dobou docela častá večeře :-D)
Potvrzení z banky pořád nemáme, ale aspoň to prý poslali elektronicky tomu právníkovi od Andrei a ten slíbil Tomovi, že nám konečně pošle k přečtení tu předkupní smlouvu, aby jí mohl Tom ve středu zkonzultovat s právníkem u nich na firmě...

117. den, 17. květen 2009

Dopoledne jsme strávili u dědy Nedvědického, byli jsme i na oběd. Pak jsme byli v Miloticích - ty stavební úpravy nás výjdou na necelých 400.000,- ale jestli tu hypotéku dostanem těch 1,6 tak to zvládnem. Ale jestli se to stihne do září, zvlášť když se to tak táhne s tou hypkou a smlouvou to teda fakt neví nikdo.
Odpoledne jsme byli u mojí babičky a potkali se tam i s několika mýma tetama, tak to bylo moc fajn...

116. den, 16. květen

Nestíhám vůbec nic fotit, můj foťáček zahálí a tady je to jeden příspěvek za druhým bez fotky. Ale snažím se učit :-( a přeci nebudu pořád dokola fotit skripta :D
Tom byli s Viktorkou na nahrazovací hodině plavání a na nákupu v Brně tak aspoň že tu byl klid. A dneska jsem už na netu našla termíny mých "poprav" - obhajobu diplomky mám 3.6. ve 12.30 a státnice 11.6. v 8,30. Komisi mám docela dobrou, hlavně přítomnost Bartlové mě těší a jsem ráda, že tam nebudu mít Pomajzlovou... A vypadá to, že bych možná mohla od září pracovat na pamáťáku v Brně :-O i když mě by docela bavilo i to přednášení Dějin umění na SPŠ v Hodoníně, ale tam jsem se ještě nebyla ani zeptat...

115. den, 15. květen 2009

Spala jsem u taťky, ale hrozně blbě. Jsem fakt uzlíček nervů tak se to odráží i na tom. Hned ráno jsem si skákla k mému dr. pro recept na Lexaurin, bez toho uklidňováku už to asi fakt nezvládnu. Tom s Viktorkou spali u Antošů, pak zajeli k Viktorčiné dr. pro potvrzení k zápisu a jeli jsme do MIlotic do MŠ. Sepsali se formality a pak jsme se šli podívat do třídy mezi děti... přivítaly jí tam úžasně a hrála si tam s nima minimálně hodinu. Ani jsme jí odtud nemohli dostat, byla nadšená.
Tom měl mít sice celý den dovolenou, ale když jsme to všechno zvládli dopoledne, tak jel po obědě do práce...
David pro to potvrzení do banky nešel ráno, ale až odpoledne a to už tam prý nebyl nikdo kompetentní, takže KLASIKA - NEMÁME!!! Aspoň že jsem se domluvila s Andreou, že v neděli po obědě nás pustí do domku s mým bratránkem a strýcem a oni mi řeknou, které z těch našich plánovaných úprav půjdou a které ne, jak dlouho to asi tak bude trvat a kolik by to mohlo stát atd. ...

114. den, 14. květen 2009

Dnes už jsem se fakt snažila se učit, se učit, se učit... Hádám, že se zas zaseknu u středověku a pak nebudu stíhat to ostatní. 1. května jsem si to tak nějak spočítala, že bych se měla naučit 5 otázek denně. A zatím je to tak jedna otázka za 1-2 dny. A ani podmínky doma mi to moc neusnadňují, spíš naopak. Problémy s hypotékou, bydlením... je to těžké, moc mi to nemyslí :-(
Ve školce mi dnes učitelka řekla, že už tam mají zas neštovice, tentokrát ve velkém. Tak doufám, že to tentokrát Viktorka chytne a budem to mít rychle za sebou...
Tom byli dnes s Davidem řešit tu hypku, strávili tam celé odpoledne a prý mu to na 90% dají, i když míň než potřebujem, ale aspoň něco. Jenže potvrzení mu ZASE nedali, prý si ještě něco "došetří" nebo prověří a má si přijít zítra ráno.
Nás veze za chvíli sousedka do Brna odkud pojedem s Tomem spát do Hodonína. Jo, a přišel mi dnes nový mobil z T-mobilu :-)

113. den, 13. květen 2009

Tak jsme minulý týden byly v angličtině nejen po dlouhé době poprvé, ale taky naposled. Ráno jsme nějak neměly náladu tak jsme jely až na plavání. Mezitím jsme stihly i udělat velký nákup v Levných knihách, měla jsem chuť dělat VIktorce dnes radost.
Po plavání jsme jely s Daddy a Danielkou tradičně do Ikea na oběd a večer s Tomem domů. Dnes jsme taky měly nahlásit, jestli budem pokračovat v lekcích plavání, ale rozhodly jsme se, že ne takže příští týden jedem na posled...
Na Toma už jsem dnes večer byla sprostá. Seřvala jsem ho, že se možná snaží, ale výsledky žádné a že mě štve s tím, jak mi sliboval, že v pondělí už bude mít to potvrzení, jak mi sliboval, že tento víkend už se do toho baráku dostanem... jak máme jet tento týden na zápis do MŠ a nemáme ani potvrzení od doktorky, ani nějaký doklad, že tam budem bydlet... on do Hodonína "jezdí" už od pondělka a ještě tam nebyl a auto mi taky pořád stojí před barákem nepojízdné. Už jsem sprostá, k.....u jak o život, jsem vzteklá, jsem nervní, mám průjmy, chce se mi zvracet... jsem na nejlepší cestě se zbláznit

112. den, 12. květen 2009

Další můj portrét od Viktorky, dokonce mám i podpatky, které už téměř nenosím :-)

Téměř celý den jsme s Viktorkou více méně "proflákaly", dívaly se na pohádky, hrály si s bárbínama, četly si a tak vůbec. Jen odpoledne jsme zaskočily do školky zaplatit za ty fotky... a večer očekávaly tatínka. Já zas celý den lítala na záchod z těch nervů, Tom moc nevolal a když, tak špatné zprávy. Teda spíš nic nového, žádný pokrok. Tohle čekání - každé ráno naděje, celý den nervy a večer zklamání... to mě fakt ničí.

Ráno mi přišla sms, že mi skončil tarif u operátora tak jsem si jí hned prodlužovala a mohla jsem si k tomu pořídit i nový mobil, což mi přišlo vhod, protože ten starý kupovaný v bazáči někdy před čtyřmi lety za pár stovek už mi dodělává... tak jsem dnes hodně času strávila i vybíráním z nabídky...

111. den, 11. květen 2009

Já se fakt snažím učit, ale ono mi to do té hlavy neleze :(
A díky blížící se obhajobě, státnicím a neustálému oddalování toho řešení bydlení mám docela silnou žaludeční nervózu, což u mě znamenají od rána do večera (a někdy i v noci) křeče v žaludku a břiše, průjmy a sem tam migrénu. Ten žaludek se mi třese skoro pořád.
Tom mi sice o víkendu tvrdil, že podle něj už dnes dostanem KONEČNĚ po cca 7 týdnech vyřizování to potvrzení k hypotéce, takže by jsme mohli tento týden podepsat tu předkupní smlouvu (právník už to má nachystané, ale bez toho potvrzení nám to ani nepošle k přečtení) a o víkendu už by jsme rádi dostali klíče a začli řešit přestavby... jenže dneska zas nic :(

Ve výtvarce jsme dnes vyráběli z hlíny vlaštovčí hnízda a museli jsme je tam nechat na vypálení, tak jsme si aspoň s Viktorkou přivezly výkres z minula. Děti měly sice malovat tulipány, ale Viktorka si prosadila i petrklíče (od letošního jara její zamilovaná kytka) a bílého koně, kterého měla v plánu malovat už od rána. Celého ho vybarvila bílou temperou, jen kopýtka dělala tmavá. A vybrala mu i hřívu...

110. den, 10. květen

Maminky, babičky, prababičky... VŠECHNO NÉÉÉJLEPŠÍ K SVÁTKU :-)

Vím, vím, řada z nás bylo na besídkách dojatých a vlhly jim oči, u nás to ale fakticky nešlo :-)
Pro Viktoru jsme vyrazili hned dopoledne, aby jsme jí stihli včas přivézt z prázdnin u Jagošů do Dražovic na besídku. Moc se těšila na to, že bude v krásných šatičkách, i když básničky, co měla poctivě naučené a nacvičené se jí říkat nechtělo. Nakonec přednášela i to, co nemusela, slyšet jí bylo snad ze všech nejvíc (ne vždycky se její "text" shodoval s tím, co říkali nebo zpívali ostatní), protože jí děda s babičkou pořád kladli na srdce, že musí přednášet NAHLAS!!! Po téměř každé básničce či písničce se mě, sedící v první řadě u pódia, polohlasem ptala, jestli už si zaslouží zmrzlinku nebo taky "mami, tos tleskala mně? ano?" ... ke konci už jí to moc nebavilo a tak tam byla víc v dřepu než ve stoje, mávala sukní kolem sebe a občas si jí vykasala tak vysoko, až jí krom kalhotek bylo vidět i celé břicho. Prostě hvěěěězda :-)

109. den, 9. květen

A pro velký úspěch opět šeříky :-)
Dnešek byl pohodový, pokud vynechám nervy a stresy s těmi problémy kvůli hypotéce. Dopoledne byl Tom na nákupu, já si třídila a chystala otázky ke státnicím (je jich necelá stovka a mám na to cca měsíc) a odpoledne jsme pokračovali ve vyklízení toho zadu. Je to nekonečné, stejně jako ta hromada otázek ke zkouškám...

Viktorka byla s dědou a babičkou ve Filipově a nadšení byli všichni. Akorát dorazili domů až kolem deváté večer a to já už začínala vyšilovat, protože mi celý večer nebrali mobily!

108. den, 8. květen 2009

aúúúú!
Dnešního dne jsem poprvé ve svém životě absolvovala masáž celého těla a jelikož bylo tím stářím, časem prosezeným u PC a stresama a tak vůbec značně zatuhlé a deformované, tak to byl fakticky záhul. Doma už jsem pak hlavně polehávala na gauči, případně třídila papíry a lejstra co mi Tom nosil zezadu, kde třídil a vyhazoval ten náš binec, aby jsme stihli vyklidit ty pokoje. Já od včerejška skládám do různých úložných prostor svatební šaty a spodničky atd., ale jde nám to pooomaluuu. Daleko jednodušší by bylo převézt to do Milotic do sklepa...

Pro svou dnešní fotku jsem si vybrala svícínek, který Viktorka vyrobila ve školce ke Dni matek a dala mi ho už včera. A mě dnes nenapadlo k vyfocení nic milejšího a lepšího...

107. den, 7. květen 2009

Ve školce už na nás čekaly fotky od profi fotografa, jen nás moc mrzí, že Viktorka není na té společné, kvůli které jsme na to focení vlastně šli :-( Tomovi se ale přesto všechny tak líbily, že se rozhodl, že tentokrát nebudem žádnou vracet a zaplatíme celou tu sadu, což je docela pálka :-O Ale použijem je pro babičky k svátku matek a tak vůbec tak jsem souhlasila.
Viktorka šla vyjímečně domů už po obědě, protože jsme jí vezli na prázdniny do Lipova. Nemohla se dočkat už kolik dní a stejně tak i babička s dědou.
Já pak jela s Tomem do Uherského Brodu (měl tam nějaké jednání), do Hodonína pro poštu a zajeli jsme si po dlouhé době na večeři. Víc romantiky nebylo, díky mojí silné MS. To si pak máme užívat toho, že jsme sami doma...

Co se hypotéky týče, tak Tom seřval někoho na pobočce Home credit, protože v ČSOB čekají už víc jak 14 dní na potvrzení, že jim Tom nic nedluží a oni mu pořád slibovali, že to pošlou a kašlou na to. Pak mu řekli, že mu to potvrzení vystaví za 800,- (ve spořce chtěli 500,-) tak se spojil s ČSOB a těm to pak hned poslali. Jenže zítra je státní svátek, takže v té ČSOB už stejně nikdo kompetentní nebyl.
A Tomův brácha sice slíbil, že to dnes vyřídí, ale nakonec jen před zavíračkou sehnal nějaké potvrzení, že má splacenou půjčku a tím to haslo :-(
Andrea už nám psala, že všechno je na dobré cestě a brzo se budou podepisovat smlouvy.... a čeká se jen na nás :-(

106. den, 6. květen 2009

Vždycky se na jaře těším na 3 věci - až vykvetou ovocné stromy, až vykvete šeřík a až vykvetou moje nejmilovanější kytky - pomněnky. Ty jsem letos ještě nikde "nepotkala", zato šeříku kvete všude spousta. A já ho miluju! Krásně voní, má krásné květy, barvy,.... letos si ho hodlám fakt užít, jen škoda, že ve váze moc nevydrží :-(

Dneska jsme byly po dloooouhé absenci zas jednou v angličtině a pak v plavání, i když mně zas dorazila začátkem týdne mrcha a je čím dál horší, takže s Viktorkou dnes plaval Tom. Pak jsme zajeli na oběd (zkoušeli jsme novou "pizzerii" a byla to fakt katastrofa) a domů. S hypotékou pořád nic nového, Tom sice tvrdí, že se snaží a že i David slíbil jí vyřídit (na sebe), ale všechno se to hrozně táhne a dny letí jako blázen a pořád nic...

105. den, 5. květen 2009

Dnes byla Viktorka vyjímečně ve školce, i když je teprve úterý. Měli tam kouzelníka tak aby ho taky viděla :-) Cestou ze školky jsem zkoušela fotit nějakou tu květenu a mezitím mi Viktorka zdrhla "za roh", sama si objednala zmrzlinu (má své oblíbené druhy tak vždycky nahlásí jakou chce barvu, obsluha jí řekne, jaký druh v té barvě mají a ona si jí objedná)... a než jsem přišla, abych jí zaplatila tak nějaký důchodce, co tam postával jí ji stihl zaplatit :-O
Takže jsem přišla, slečna už spokojeně lízala a já fakt nechápala. Tak jsem jí aspoň vyfotila u cedule před stánkem, aby byla za ní vidět fara a bylo jasné, že tu zmrzlinu máme fakt doslova před barákem a nelze se jí vyhnout, kdykoliv jdeme ven :-D

Večer mě trochu rozhodil pan farář, když mi volal, že už měly být dávno vystěhované ty dva velké pokoje, kde máme nastěhované všechny nevybalené krabice s věcma ještě z bytu, krabice od nábytku a hraček co jsme nakupovali sem, oblečení a hračky po Viktorce... i veškeré mé svatební vybavení do salonu. Kam to všechno dáme fakt netuším, další důvod, proč co nejrychlejc vyřešit to vlastní bydlení. Navíc máme platit 40.000,- za plyn za loňský rok (nechápu, jak můžem tolik protopit, když tady 80% víkendů nejsme a vypínáme to topení i když jezdíme do Brna) a z Hodonína nám přišly složenky, že nejen já, ale i Tom a Viktorka dluží každý 960,- za odvoz odpadů. Takže další skoro 3000,- za to, že jsme si pořád ještě nemohli změnit trvalé bydliště :-(

104. den, 4. květen 2009

Dneska jsme si to s Viktorkou docela užily. Nejdřív jsme byly spolu na hřišti, pak jsme jely i s Daddy k její známé - léčitelce, která mi trochu čistila organismus a taky našla Viktorce streptokoka a zabila jí ho, tak snad už bude v pořádku. Taky mi dala kontakt na maséra, který by mi mohl pomoct s lymfatickým systémem, který prý mám v hrozném stavu (ještě mi našla i infekci v ledvinách a problémy se štítnou žlázou...)
Odpoledne jsme strávily u Daddy, holky si pohrály, my pokecaly... a pak jsme s Viktorkou jely do výtvarky. Docela fajn den na to, jaké nervy teď prožíváme kvůli té hypotéce... pořád jen čekáme a čekáme a čekáme... a nic nového :(

103. den, 3. květen 2009

Dolce gusto
měla jsem ho dostat už pod stromeček, ale neměli tenkrát nikde k sehnání to, co se mi líbilo tak jsem dostala jen obálku s penězi, že si ho mám koupit až bude. Pak dlooouho nebyly vůbec žádné a když se začínaly znovu objevovat na pultech, zalíbilo se mi víc tohle nové a tak jsem se rozhodla pro něj. JENŽE jsem si ho objednala v internetovém obchodě a jen zázrakem mi po měsíce čekání, mejlování a telefonování vrátili aspoň peníze. Pak mi ho slíbil Tom sehnat přes velkoobchod a podařilo se až tento týden. Včera ráno jsme ho tedy slavnostně zapojili a pokřtili, dnes ráno jsem doplnila zásoby kapslí pro odpolední gratulanty - Antošovi.
Jenže tchánovi se nepodařilo zprovoznit auto, takže s tchýní a švagrovou nepřijeli a Tomův brácha s přítelkyní taky nedorazili, protože David byl do večera v práci a pak už nebral mobil. Takže jsme byli celý den doma a čekali jestli někdo přijede nebo ne, Tom byl pak smutný a zklamaný a nebyla s ním už zbytek dne a večera vůbec řeč.
A já už zas dostala MS, což mě hned po ránu otrávilo...

102. den, 2. květen 2009

Oslava
Tuhle fotku jsem sice pořídila už včera, ale slavilo se hlavně dnes. Hosté (Hanča se Zdeňou a taťka s Aničkou) přijeli sice až hodně pozdě odpolko, ale čekali jsme je už od rána tak jsme toho moc nepodnikali.
Odpoledne se grilovalo, mlsalo... zašli jsme všichni na zmrzlinu i na procházku do Hájku na další konvalinky a tak vůbec. Odjížděli až kolem deváté takže VIktorka šla spát později než jindy a i my jsme brzo padli za vlast...

101. den, 1. květen 2009

Letos nás to jaro nějak předběhlo a tak na prvního máje už byly skoro všechny stromy odkvetlé a tak Tom aspoň večer přinesl jednu větvičku, pod kterou jsme se políbili (z tradice). Tady na té fotce už vypadá "unaveně", ale čerstvá vypadala moc hezky.
Já se dnes snažila uklízet na víkendovou dodatečnou oslavu Tomových narozenin a když byli Tom s Viktorkou v Brně na nahrazovací hodině plavání tak jsem stihla ještě u sousedů vyzvednout pro něj dort. Viktorka se ho nemohla už od rána dočkat takže hned jak přijeli jsme musely Tomovi znovu popřát a hned dort ochutnat :-)
Taky jsem se dnes snažila trochu odpočívat, přeci jen byl tenhle týden hooodně vyčerpávající.

100. den, 30. duben 2009

To byl záhul!
Uf uf uf, dnešek byl zas náročný, jak já se těším na prázdniny :-) Tom jel brzy ráno služebně do Bratislavy, takže Viktorku jsem vedla do školky dnes sama (samo s protestama). Na poledne zas autobusem (vyjímečně bez ní) do Brna vyzvednout a odevzdat diplomku. Úřední hodiny na katedře do 11 h., v knihařství mi řekli, že bude hotová kolem dvanácté, tak jsem ukecala sekretářku, aby mi to vzala pozdějc. To jsem ještě netušila, že když se přiřítím po dvanácté do toho knihařství, bude tam zakroucená fronta přes celou chodbu, v které jsem strávila víc než hodinu. A protože jsem celý týden téměř nespala ani nejedla, několikrát jsem tam sebou málem sekla. Dokonce tam za mnou stihl přijet i Tom, který mě pak odvezl k fakultě. Jenže mi ujel i poslední autobus zpátky, kterým bych stihla zavíračku ve školce a tak mojí jedinou nadějí (protože Tom nemohl odjet z Brna) byli sousedi, co v Brně nakupovali a taky se chystali pro Vojtu do MŠ. Nakonec jsme to díky hrozným zácpám stihli tak tak pět minut před půl čtvrtou (v půl už tam bývají poslední opozdilci). V Brně bylo celý den velké vedro (hrozně mi to připomínalo ten den, kdy jsem v 8.měsíci těhu běhala v podobném počasí a stejnou trasu s bakalářkou), v Dražovicích tma a než jsem s malou přišla domů už poprchalo a začínala bouřka.
Viktorka dnes byli se školkou v Hájku na konvalinkách. Všechny děti si nesly domů velké kytky bez listů, jen naše slečna raději sbírala listy a květů si do nich dala jen aby se neřeklo :-D Ale pak jsme spolu dotrhaly aspoň ještě pár, aby nám to doma krásně provoněly...

99. den, 29. duben 2009

Spát jsem šla nakonec v půl čtvrté a do čtyř nemohla usnout. A už v 6,45 jsem z nervozity opět sedla k PC a ještě něco upravovala. Pak jsem to předala Tomovi k vytisknutí, který kvůli tomu dneska vstával a jel do práce dřív a pak to vezl ke svázání.
Já jela s Viktorkou na poledne do plavání a pak jsme i s Daddy a Dankou jely (s menší zajížďkou do Ivančic) na hodně pozdní oběd do Ikea. Zase jsem si "zaslintala" nad ložnicí, která mi tam nedávno padla do oka a hrozně moc bych si jí přála, ale to asi jen v případě, že bych si u Toma prosadila oddělené ložnice (to jeho chrápání se pořád zhoršuje, tak s ním v jedné místnosti opravdu nejsem schopná usnout a spát). I když je až moc "sladká" a romantická, je mojí favoritkou :-)
Večer jsem musela ještě napsat českou a anglickou anotaci k práci a celé to vložit do systému. Ten proces je na můj vkus až moc komplikovaný a zdlouhavý...
Asi by se mi mělo ulevit, ale není tomu tak. Pořád myslím na to, že mi vedoucí práce dodneška nic neřekl ani nenapsal, co mi asi dá za posudek on i oponent, co jsem tam mohla napsat špatně nebo co mi tam chybí, jaká asi bude obhajoba... a to nemluvím o strachu ze státnic a nervech kvůli stále se nevyvíjejícímu stavu s naším bydlením. Jen snad, že David souhlasil, že tu hypotéku vezme na sebe, ale nemá zatím čas zajet s Tomem do banky to začít řešit :-(

98. den, 28. duben 2009

Psala jsem nakonec až do jedné v noci, abych ráno mohla celý text předat na flashce Tomovi a on to v práci vytisknout a zavézt Kroupovi ke kompletnímu posouzení a umožnil mu tak ještě na poslední chvíli mi něco vytknout nebo na něco upozornit. Ten se na to ale samozřejmě vykašlal (myslím Kroupu).
Já během dne ještě přepisovala psané přílohy a scháněla a vybírala obrazové... a taky jsem si na netu hledala nějaké knihařství a přes Toma objednávala dopředu vazbu... hádám, že dnes se zas do půlnoci do postele nedostanu. Některé ty archiválie jsou nahrabané tak, že přeluštění jednoho slova zabere i 20 minut...

97. den, 27. duben 2009

Nesnídám, nesvačím, nestihnu to nestačím... tohle se mi honí hlavou. Mám toho už sice dost, ale i dost před sebou.
Dopoledne jsem volala Kroupovi, co s tou prací. Řekl mi, že bych to teoreticky tento týden odevzdat mohla, ale přečetl toho jen první půlku a to ještě kdo ví jestli (se prokecl, vůbec nevěděl co bylo na těch stránkách, které jsem mu předávala minulou středu)... Domluvili jsme se, že mu pošlu detail jednoho nečitelného podpisu z archivu, aby mi pomohl zjistit, o koho jde (nějaký architekt nebo stavitel) tak jsem mu to hned hodila do mejlu, ale samozřejmě se už neozval. A já jen píšu a píšu, aby mu to mohl Tom nebo já zítra odvézt celé k přečtení a posouzení...

96. den, 26. duben 2009

Dneska jsem byla jen ráno v kostele na mši, jinak jsem poctivě zařezávala nad knihami s nohama nahoře.
Vyfotila jsem aspoň z okna sad u domu, než odkvete. Letos ty stromy začly nějak dřív a nerada bych ty rozkvetlé stromy propásla jako jeden v Podbřežicích, který jsem se letos chystala vyfotit v květu (je zvláštně naroubovaný, takže mu půlka koruny kvete bíle a půlka růžově) a on už stihl odkvést :-(