čtvrtek 2. července 2009

163. den, 2. červenec 2009

Jsem na něj HROZNĚ HROZNĚ HROZNĚ moc naštvaná. Už dva týdny je domluvené, že dnes zavezem Viktorku na prázdniny k našim. Mamka mi volá 2x denně kdy už, Viktorka se dnes ptá od rána, jestli už je odpoledne a pojedem.... a Tom nikde!
Chtěla jsem jí zavézt sama, ale samozřejmě pořád ještě nemám pojízdné auto. Tak jsem navrhla, že bych vzala Viktorku po obědě vlakem a Tom se tam pro mě stavil. Ale rozmluvil mi to, protože prý jede brzy ráno služebně NA OTOČKU na Slovensko a vrátí se brzo. Když jsem mu volala v jednu, vypadalo to, že už je na cestě zpátky. Když jsem se mu konečně dovolala po čtvrté hodině znovu (to už měl být dávno doma), byl pořád ještě na Slovensku a řekl, že přijede v šest (pracovní doba od 8 do 17, dnes vyrážel v 6 ráno!!!). Ve čtvrt na sedm volal, že je u Hradiště a bude doma cca za hodinu, to už jsem sršela lávu a oheň a řádila jak černá ruka, protože Viktorka už byla dávno sbalená, nachystaná a nedočkavá. Tu hodinu, chudinka, prostála v pokojíčku na židličce u okna (to jsem zjistila až po nějaké chvíli, když jsem se šla podívat, co dělá) a vyhlížela tatínka jestli už jede...
Dorazil v 19,40 a vezl malou k našim, což je 1,5 hodiny cesty tam a stejně tak zpátky. Fakt se mi chce brečet vzteky a zoufalstvím a bezmocí... a chce se mi řvát na celý barák... a tak vůbec. Kdyby mi řekl zrovna ať s ním nepočítáme nebo, ještě líp, by mi konečně zprovoznil auto jak slibuje KAŽDIČKÝ DEN, mohlo být všechno v pohodě...

středa 1. července 2009

162. den, 1. červenec 2009

Ani dnes, bohužel, téměř nico nového co se opraveného foťáku, zprovozněného auta či pořízení a oprav domu týče...
Jen večer se mi podařilo Toma přimnět k nějaké diskusi na téma barvy stěn, rozmístění pokojů a jejich zařízení v novém domě v Miloticích. Zjistila jsem ale, že my dva máme NAPROSTO rozdílné názory na barvy interiérů i vše ostatní. Je to možné, že jsme si kdy mohli rozumět?