Mému stavu se prý říká "vyhoření". Asi jo. Laďka mi vždycky píše, jak mě obdivuje, že všechno ustojím, kolik toho zvládám psychicky i fyzicky, jak jsem silná. Ale jednou to přece muselo skončit. Jednou mě něco zlomit muselo. A když se spojil můj zdravotní, psychický stav a pár špatných zpráv tak to vyšlo... Od rána jen ležím s bolestí hlavy, křečí kolem žaludku a břicha a nechce se mi nic. Hlavně ne myslet na to, co bude. Celý den ležím na gauči a sem tam si píšu na skypu s pár kámoškama, které ví o mém problému téměř vše... Tom přišel s řešením požádat jeho bráchu o to, aby tu hypotéku vzal na sebe, ale jak na potvoru ho nemůže sehnat na telefonu. Taky asi zkusí požádat o půjčku přímo "svou" banku v Hodoníně, kam mu chodí pravidelná výplata a která mu taky občas zmrší nějaké to odeslání platby, díky kterému je možná v tom registru... tak uvidíme, co oni na to.
Od rána je s Viktorou na zahradě, malá je spokojená a užívá si grilovaného oběda atd. Jsem ráda, že je těch našich stresů a depresí ušetřená. Pozitivní je i to, že Toma pořád neobviňuju do čeho nás to dostal, ale snažíme se o to víc držet pohromadě...
Žádné komentáře:
Okomentovat