Puzzle
Jejich skládání je jedním z mála koníčků, které mi dodneška zůstaly (a musím říct, že i je to i jedna z Viktorčinných nejoblíbenějších činností). Na rozdíl od vyšívání, pletení, háčkování, čtení, malování, hry na klavír a spousty dalších věcí, bez kterých jsem si dřív neuměla život představit teď nemám čas se jen tak věnovat něčemu, co nemusím. Ale když potřebuju občas vypnout, na chvíli se uvolnit a odreagovat, skládám si puzzle. Většinou jsou to nějaké obrazy a mám radost, když jsou tak těžké, že mi dá práci než je složím. Čím víc dní mi zaberou, tím větší z nich mám uspokojení. Tenhle obraz mi zabral cca týden. I když bych měla dnem i nocí sedět přilepená u PC a dřít se s diplomkou potřebuju přeci i nějaké to odreagování a občas se i protáhnout, takže si myslím, že vzhledem k tomu, že jsem je skládala ve chvílích volna to není zas tak dlouhá doba, než jsem je dokončila... a to dnes ráno. Škoda, že i ta diplomka se mi nepíše tak lehce :(
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
1 komentář:
Ále, nebuuuj - udoláš i tu diplomku, jako jsi zmákla Sisi (nepletu se??)
Zmákneš to - dyk jsi šikulka!!
Okomentovat