Dokonalost
Je jen málo věcí, které mi příjdou naprosto dokonalé. Mezi ně počítám i růže. Není to nijak originální, pro spoustu lidí je to ta nejkrásnější a nejoblíbenější kytka (moje nejoblíbenější je pomněnka, ale ta tak dlouho nevydrží a nedá se sehnat celoročně), pro mě je to kytka, nad níž pokaždé znova žasnu. Ať je to nakvetlé poupě nebo krásně rozvitý květ, vždycky mi příjde úžasná. V každé fázi, v každé barvě... Když jsem chodila na základce do výtvarky a měli jsme modelovat z hlíny kytky, byla jsem vždycky jediná, kdo si dal tu práci a snažil se vymodelovat růži místo nějakého primitivního květu nebo jednoduchého tulipánu... když jsem na zámku občas aranžovala do instalace kytky, těšila jsem se na to trhání kytek v zahradě. Na kytkách byla ještě rosa a já se vždycky nejvíc zdržela u růží a fakt si to užívala.
Ať přemýšlím jak chci, myslím, že Tom mi za celou tu dobu co jsme spolu nedal nikdy jinou kytku než z růží. A tu první mi dal po pár dnech našeho chození. Já doma marodila a on mě překvapil tím, že než šel ráno do práce zašel si přes půl města jen aby mi dal mezi dveřma růžičku (v únoru)...
I tyhle jsou od něj. Dal mi je tradičně k Valentýnu a tyhle se mu fakt "povedly", protože se znich raduju už šestý den a pořád se krásně drží. Mohla bych je fotit a fotit denně :-)
Žádné komentáře:
Okomentovat