Po obědě jsem vzala Viktorku k mojí babičce do Ratěk, ale nebyla doma. Aby Viktorce nebylo líto, že jsme jely "naprázdno", vzala jsem jí podívat se na Rúdník, kde je velký chov koní. NEtušila jsem ale, že:
1. nesmí se tam autem a je to minimálně 1,5 km daleko (podle toho, z které strany tam člověk jde)
2. výletní restaurace v tomto období nefunguje a nikde nebyla ani nohla
3. bude foukat hrozně silný a studený vítr a začne se brzy stmívat
I když jsem se zkoušely u babičky stavit cestou zpátky, pořád nebyla doma, ale podařilo se nám ji "najít" u příbuzných a uvítala, že jí svezeme autem domů. Za odměnu nám během naší návštěvy zapůjčila pár krásných věcí k Viktorčinu kroji tak jsme s malou měly velkou radost :)
hláška dne: když jsme jí po obědě s Tomem česali a oblíkali, zasekl se jí rolák na hlavě a než jsme jí ho oblíkly, děsně jí to štvalo a my se tomu smáli. Načež nás zamračeně okřikla: "co vy jste to za rodiče!? čemu se jako smějete? to není k smíchu!!!" samozřejmě jsme se začali smát ještě víc
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat