42. den

Dnes ráno jsem uviděla oknem na školním hřišti malého srnečka (nebo jelínka, já to nepoznám). Byl dost blízko a já pořád jen litovala, že s sebou nemám foťák. Byla by to dneska na projektu krásná fotka... jenže než jsem douklízela horní patro a vrátila se zpátky, napadl ho v té ohradě pes a byla to fakt děsivá podívaná, než ho pár školáků doběhlo odehnat. Já letěla do ředitelny, aby zavolali myslivcům, ale ti už jí nemohli pomoct a museli jí odstřelit. A já na to celý den nedokážu přestat myslet. Je mi to tak moc líto...